Odkaz lásky: Ranč, náš domov
  • Reads 57
  • Votes 10
  • Parts 9
  • Reads 57
  • Votes 10
  • Parts 9
Complete, First published Sep 27
2 new parts
Šimon s Danielem již jedenáct let žijí se svými sestrami, jejich polovičkami, i všemi jejich dětmi a koňmi svůj idylický venkovský život na ranči. Avšak po letech klidu nastává nečekaná změna, když se Alice s Helenou rozhodnou, že do jejich už tak velké rodiny chtějí přidat další dítě. A aby toho nebylo málo, Šimon se svou a Valeriinou matkou řeší, jestli se nemá ujmout jednoho týraného koně. Ovlivní tyto změny rodinu Malí/Říčánkovi/Heřmanovi tak, že už nebude jako dřív? A je to dobře nebo špatně?

Začátek dalšího rodinného dramatu může být ve skutečnosti začátek zcela nového příběhu.
All Rights Reserved
Sign up to add Odkaz lásky: Ranč, náš domov to your library and receive updates
or
#3psi
Content Guidelines
You may also like
You may also like
Slide 1 of 10
Teorie blázna | Dokončené cover
Lepší život ?  cover
Malá mafiánka ✓ cover
Z říše fantazie: Tentokrát v obrazech cover
Parchantka Alžběta cover
Věčnost cover
Odkaz lásky: Ranč, náš domov cover
Pokus č.1, Fantasy, Příběh, cover
We will survive [Jimin] cover
Sny ve snech  cover

Teorie blázna | Dokončené

22 parts Complete

Už co si pamatuji, jsem měl slabost pro barvy. Většina lidí tuto moji zálibu nechápala, jelikož jsem je viděl vždy a všude, i pod pouhými symboly. Lidé mou diagnózu nazývají všelijak: porucha autistického spektra, vlastní svět, ten divný, němý, hloupý. Zvykl jsem si na to. Je marné přesvědčovat jednotlivce o opaku. A je troufalé pokusit se přesvědčit společnost. Já se o to pokusím. Možná je to až bláznivé, ale copak v očích jiných blázen nejsem? Mám však problém s mluvou. Bojím se vyjadřovat své myšlenky nahlas, občas se polekám vlastního hlasu, který neovládám tak, jak bych chtěl. Raději píšu. Je to jednodušší. Nebojím se, že udělám chybu, protože si vše mohu zkontrolovat. Tohle je má teorie barev a symbolů... 🔸🔸🔸 "Jenny," zašeptal jsem tiše jméno své vychovatelky. "Ano?" reagovala ihned, jako všichni. "Červená." "Jaké číslo?" Rozuměla mi. Chápala mou teorii. "Čtyři," s námahou jsem ze sebe dostal. Nepřicházelo žádné pokárání. I když byl symbol na obrázku zelený, ona v něm viděla to, co já. Nebo se alespoň snažila. *** #5 v Obecná fikce #3 v Obecná fikce #2 v Obecná fikce