"Marcusi? Potřebuji s tebou mluvit." šeptla jsem svému příteli. "Ale rychle, potřebuju další dávku, mám absťák." zamračeně se na mě podíval.
"No, jde o to, že.. že sis nedal pozor!" lehce jsem křikla, dělalo mi problém mi vyslovit, že jsem těhotná.
"Co?!" zdvihl obočí a ukázal na zápěstí, že nemá čas. Chtěl odejít.
"Ne! Počkej, Marcusi," chytla jsem ho za silnou paži.
"Čekáme miminko!" radostně jsem mu oznámila. "Ty děvko, s kým jsi zase šu*ala?!" křikl na mě a já zraněně šeptla: "Je tvoje. Marcusi, copak nejsi rád? Jsem těhotná! S tebou!" a chystala jsem se ho obejmout, ale on mě odstrčil a odešel.
Nechal mě tu samotnou. S jeho dítětem. Už se nikdy nevrátil. Jsem sama. Nikoho už nemám.
-
©2015All Rights Reserved