Hraničářka: Šmakova dračí poušť

„Echannen i vegil hen vin Gondolin. Magannen nan Gelydh." [To je starobylá elfská čepel. Vykovali ji moji předci.] řekl. „Jak jsi k ní přišla?"

„Dostala jsem ji," odpověděla jsem, a všichni elfové se na mě upřeně zadívali.

„Takže nejen zlodějka, ale také lhářka," řekl a přiložil špičku ostrého meče k mému krku.

,,Nelžu, je můj."

Lišácky se usmál. ,,Jak by k němu člověk přišel?" Jeden z vojáků mu podal ještě můj toulec se šípy. Prohlédl si letky. ,,A jak by se dostal k šípům z Roklinky?"

Neodpovídala jsem.

„Kdo jsi?" zeptal se.

„Jen hraničář."

„Hraničář?" upřel na mě svůj pronikavý pohled. „Slyšel jsem, že se tu už dlouho žádný neukázal."

„Ayanen, i haryon morëtaure ná alya lá polin cenë tai." "[Já zase slyšela, že princ Temného hvozdu je laskavější, než se na první pohled zdá] usmála jsem se. „Legolas."

***

Kniha je napsaná na základě filmových adaptací, nemusí se tedy úplně shodovat s originálem.
- Elfský jazyk je složen z několika různých slovníků, takže prosím omluvte případné chyby.
- Příběh není psán za účelem zisku.

[VŠECHNY POSTAVY KROMĚ AVLIS PATŘÍ J.R.R. TOLKIENOVI A NEVZNÁŠÍM NA NĚ ŽÁDNÝ NÁROK!]