Bez radosti, bez života

___
"Co po mě chceš? Peníze? Úkol? Nebo co?"
Olga si stoupla blíž a začala mi šeptat do ucha,:" Chci tvoje slzy. Nebo alespoň trochu krve. Chci tě vidět v koncích, jak trpíš a nevíš jak ven. Na co úkoly, když můžu dostat to, na čem jsem závislá? Buď tě budu urážet, nebo bít. Můžeš si vybrat. Ale musíš rychle. Nebo vyberu za tebe."
Zděsila jsem se těch slov, ale jak chce. Budu se řídit teda jejími pravidly,:" Tak do toho. Ukaž co ses od Adriany naučila. Dej mi do nosu. Krev máš zaručenou." asi to nebyl nejlepší nápad, vyzvat jí k útoku, ale co mi zbývalo.
___
Marta se pohádá se svou nejlepší kamarádkou, která se přidá k TLNS - bandě rváčů a zmalovaných barbín. Od té doby je škola pro Martu peklo. Stává se obětí šikany, na ní následující anorexie smíšená s bulimií, deprese a návalu emocí. Dá se vůbec z této pasti vyvléct a znovu normálně fungovat? I přes ty všechny šrámy na těle a duši?

Před šikanou vás varuje kde kdo. Nikdo vás ale nebude varovat před sebou samotným. A když už vás někdo varuje, varuje pozdě. Proto všechny, kdo toto čtou, chci varovat: Než se rozhodnete, uvědomte si i tu temnou stránku vašeho rozhodnutí.