8.11. 14:17
* Příběh je z mé vlastní zkušenosti, kterou jsem zažila před pár dny.*
Přízrak z mého pokoje, který stál před závěsy, ve mě zanechal pocit a otázku: ,, Kdo to je?"
Byla to postava, které jsem hleděla do prázdného a temného obličeje. Byla tma a jen měsíc to trochu osvětloval. Hlavně tu děsivou postavou. Cítila jsem chlad a podivný klid. Kde se tu bere? Pomyslila jsem si v duchu.
Najednou jsem ve své hlavě slyšela tichý hlas: ,, Bere se to, abych tě uklidnila a připravila tě ochránit před dalším zlomením tvého srdce."
Kdo to je v mé hlavě? Kdo to tu mluví?
Začala jsem panikařit až jsem si nevšimla, že se postava dávno pohla a stála u mě. Ovanul mě chladný vítr.
Je to snad smrt, či zkáza?
Byla oděná v dlouhých prosvítajících šatech, které byli od odrazu světla měsíce, šedé.
,, Co-Co-pp-po-mm-mě-chch-cc-e-šš?" Zeptala jsem ustrašeně.
Postava na mě dál hleděla.
Prosím, nezabij mě, řekla jsem si v duchu a modlila se.
,, Klid, dítě, já ti neublížím," řekl mi tichý hlas v mé hlavě.
Sakra, co je to?
Tento úryvek je trochu strašidelný ale opravdu se stal!
Kapitola 4. Noční setkání
Kapitola 7. Setkání za úplňku
Kapitola 17. Dítě na hřišti
Skoro každý z nás, měl někdy imaginárního kamaráda. Jenže co když ten váš kamarád není vůbec imaginární?
Maia se musí vypořádat se svým spolubydlícím, který ji pronásleduje už něco málo přes deset let a odmítá odejít. Mai se kvůli němu převrátí celý život.