A on přirazil. Znovu a znovu. Začal se ve mě nahrnovat ten zvláštní a velice příjemný pocit. A on přestal. "Jdeme jíst." Slyšela jsem v uchu jeho tichý a pobavený hlas. "To si ze mě děláš prdel." Zašeptala jsem celá udýchaná a rudá. Otočila jsem se na něj, když zrovna usedal ke stolu. Začal jíst. Vyjeveně jsem na něj zírala, byla jsem nadržená. "Lásko je to stejný, jako to co jsi mi udělala r áno." Šibalsky se usmál...
Plus d’Infos