Nejvíce lásky potřebují ti, kteří jsou jí nejméně hodni. Jizvy. Každé tělo je má. Nedokonalé části kůže našeptávající sotva zlomek ze svého příběhu. Možná jsou různých tvarů, barev nebo velikostí, ale jedno mají přece společné. Ukrývá se v nich střípek minulosti jejich nositele. Anežčiny rány ještě nestihl potáhnout ani strup. Vše je vzhůru nohama a břeh daleko. Tanec již neplní Rozárčino srdce. Jiskra jejích očí se vytratila pod tíhou nároků. Mezi nimi se toulá loutce podobná Stela s okovy nasazenými. Jiné boje, stejná otázka. Kdo zachrání zlomenou duši? Odpověď v mlze zahalená a přece. Jak se zdá, nikdy není lásky dost.Tutti i diritti riservati