Na jezeře Lhotě

20.11. 9:39 2024
Děti jsou radostí.
Všichni se těší až na tento tábor u Jezera Lhota přijedou.
Pražáci ale i jiní.
Děti probudil otřesný výbuch.
A pak se za chvíli ozval další.
Lukáše Maříka nic nerozhodilo a ani nevyděsilo.
,, To jsou výbuchy Methanu z dolů blízko od nás."
Realita byla trochu jinde...
Eliška Dvořáčková společně S Maruškou šli lesem...
Ozval se výbuch čidla pár metrů od nich.
Uviděli plameny blízko jeskyně.
Obrovský a mocný chřtán, se jim ukázal v plné kráse.
Moc žárávý byl. Děti strnuli na místě.
Neměli šanci utéct. Chřtán je vzal do svého hrdla...
Les v blízkosti Jeskynních dolů Klárovice, shořel. Zbyl z něj jen popel.
A důkaz mrtvých dětí, co zde zahynuly rozvál vítr do dalekých a širokých dálek. Již nikdy nebyli spatřeni.
Viděni...
"Kratší verze" - úryvek v knize bude podrobnější.
Adélka šla v noci za svým milým Petrem.
Když se z lesa vynořila na onu mítinku, kde se měli setkat, vyjevil se jí hrůzný pohled...
Na větvi habru, stojící pár kroku od ní opodál, spatřila uvázanou smyci provazu. A na něm oběšeného člověka, baterku posvítila na onen strom...
Vykřikla zděšením, které předtím skrývala...
Vždyť to je Petr!
,, Petře!" Vykřikla.
Nad ní vzlétlo hejno havranů, pánů smrti. V očích měla slzy.
,, Proč jsi mi to udělal?" Řekla plačtivě.
Pár slz jí již teklo po tváři.
Dívat se na tento mrazivý a děsivý pohled, vyvolá na vás husí kůži či vám běhá mráz po zádech. Adélka přešla blíž k němu a zkoušela mu na jeho bezvládně vysících rukou, najít tep. Jedinou její naději.
Když po několika vteřinách, sáhla naposledy na jeho ledové ruce, bolestně zavřela oči a odstoupila o krok dál.
,, Můj milý, kdopak ti to udělal? Kdopak mi tě o tebe připavil?"
A po chvíli je otevřela.
Její nohy se podlomily a klekla si před ním. Čelem se opřela o trávu a nechala volný průcho