Nedívat se příliš hluboko do lesa; nepředstavovat se cizincům, kteří se z lesů vynořili zdánlivě odnikud; neotáčet se za svým jménem, obzvláště pokud hlas přichází z dálky; neděkovat, nýbrž oplácet laskavosti.
Mavourneen si v útlém dětství ze stínů v lesích vymámila slib, že na ně nikdy nezapomene, že je nikdy nepřestane vidět. V dospívajícím věku se tak dívka již mnohem rázněji proplétá mezi vším, co nazývá domovem zamlžené lesy obklopující její město a ví, jak se o sebe postarat jakožto smrtelnice obklopená magií.
Jenomže nehezké překvapení, které jí bylo kdysi nachystáno, konečně sbírá dech a klepe jí na dveře s dosti nežádoucím verdiktem smrti - tak, jak se to mělo stát už dávno. Ve vlastní mizérii nachází neočekávaného spojence na stejném místě, jež jí hrozí zánikem - přímo mezi sličným lidem, jenž má za to, že ji má ve své moci. Ovšem bývá ve zvyku sličného lidu podceňovat lidskou houževnatost a především - touhu po životě.
Kdysi stanovený mír se začíná hroutit. Ten, jemuž se na hlavě objeví koruna Nejvyšších, má porazit nepřítele, který vstal z temnoty starší než sama Dérie. Ze stejné jako Ciara. Ten jenž se vzepře smlouvě má získat buď vše a nebo nic. Stejně jako bojovnice s temnou silou.
Na vílím královském dvoře vyplave na povrch slib, který si dali dva králové, když se narodila Ciara. Domluvený sňatek.
Jsem si vědoma gramatických chyb v příběhu, takže mi je prosím odpusťte do té doby, než si najdu čas na opravení.
#1 fantasy - 20.4. 2022