Nějakou dobu mám problém najít si čas na psaní. Nejen na to kreativní, ale i na cokoliv jiného. Čas je pro mě zvláštní fenomén - ráno mám pocit, že ho mám přehršel, ale když se blíží večer, uvědomím si, že jsem ho vlastně neměla vůbec. Dny ubíhají mezi prsty, pohlcené prací, povinnostmi a únavou, která se ve mně usazuje už od prosince 2024. Vím, že takhle dlouho nevydržím. Je mi 34 let a mám tolik zájmů, tolik plánů - a přesto jsem vyčerpaná. A možná právě proto se ke mně vrátil tenhle příběh. O samotě, která je těžká. O čase, který se vleče i mizí zároveň. O vůních, vzpomínkách a tichu, které nikdy nezůstane prázdné. O uvěznění o samotě a o tom, jak vzduch stále nese jeho jméno.
Pozor je tu zmíněn mpreg a gay vztah.
Nevlastním ani charaktery a ani místa. Fanfikce vychází z díla Mo Xiang Tong Xiu, Mo Dao Zu Shi.
"You do know how to eat a burger, right?"
Summer rolled her eyes, looking up at him with feigned exasperation. "Of course I do," she retorted, then lowered her voice as she leaned in, her expression shifting to one of genuine concern. "Do you think they have a fork and knife? So I can, you know... cut it?"
Robby Keene x fem!oc
cobra kai season 3-6