Navždy první

Dívka, která přežila, ale zapomněla, jak žít.

Rosie je sedmnáctiletá dívka, která kdysi zářila - byla veselá, oblíbená, plná nápadů a smíchu. Ale všechno se změnilo v jediném okamžiku, kdy ztratila svého staršího bratra - nejlepšího přítele, ochránce, jediného člověka, který ji znal doopravdy. Nehoda, která neměla viníka, přesto svět ukázal prstem právě na ni.

Od té chvíle se uzavřela do sebe. Přestala věřit lidem i sobě. Naučila se být tichá, nevýrazná, neviditelná - protože když nikdo nevidí, nemůže ublížit. A přestože se s rodiči přestěhovala do nového města, aby začala znovu, minulost si nese všude s sebou - jako stín, co nikdy nezmizí.

Rosie nemluví o bolesti nahlas. Ale kreslí ji ve skicácích, které nikdy nikomu neukázala. Nosí ji v očích, když se dívá na ostatní. A cítí ji v každém pohledu, který se na ni zaměří.

Uvnitř však stále žije dívka, která touží znovu věřit. Znovu milovat. Znovu žít - jen ještě neví, jak na to.

A pak se objeví Nathan - kluk, kterého by si dřív nikdy nepustila k tělu. Ale on není takový, jak se tváří. A ona není tak slabá, jak si myslí.

Možná právě jejich dvě zlomená srdce najdou společný rytmus.