Na hraně nás...

Někteří lidi tě změní. A jiní tě rozbijou tak, že už nikdy nebudeš celá.

Myslela jsem si, že vím, jak chutná bolest.
Myslela jsem si, že mám kolem sebe zdi tak vysoký, že už nikdy nic neucítím.

A pak přišel on.
S pohledem, který mě pálil pod kůží.
S úsměvem, kterému jsem se nechtěla smát.

Byl to kluk, kterého jsem měla nenávidět.
Ale on se stal mým tichem uprostřed hluku.

A já se stala jeho válkou.

To, co bylo mezi náma, nebyla láska.
Bylo to něco, co nás mělo zničit.

A možná že taky zničilo.

Ale pokud tohle někdy bude někdo číst, chci, aby věděl jedno:

Cítila jsem to. Každou vteřinu. I když jsem se dívala jinam.