Ten pocit cítit znovu vítr ve vlasech,volnost.Měla jsem velikou radost. V duchu mi zněly jen tři slova: "Dokázala jsem to, dokázala jsem to!!" Vyšla jsem tedy ven na sluníčko a cítila jsem jak mě hřejí teplé sluneční paprsky, které se právě vynořily z mraků.Rozeběhla jsem se a běžela,nevěděla jsem vůbec kam. Domov jsem už dávno ztratila. Začínám žít odzačátku. Začalo to tenkrát když jsem se narodila.Mamka při porodu zemřela a otce jsem neměla. Tedy jsem vyrůstala u babičky, kterou jsem tahala za sukni a při každé volné chvilce jsem se snažila odplazit se pryč. No zkrátka jsem vytržník už od batole.Babička byla velice staromodní a tak mi dala jméno po matce - Sofie ( Forbs).Bohužel tento vztah netrval moc dlouho.V mé třetí narozeniny babičku odvezli do nemocnice (nikdy jsem se nedozvěděla proč) z které se už nikdy nevrátila. Byla jsem sama. No a jak už to tak chodívá, než jsem se nadála skončila jsem v děcáku.No a jak čas plynul začala jsem chodit do školy. Učitelé mě neměli rádi a třída taky ne. Ale ani se jim nedivím. Byla jsem to nedrzejší dítě na SVĚTĚ, a když říkám na světě, myslím to opravdu vážně. V té době jsem potkala JE, ty co mi změnili život. Naváděli mě do špatných věcí (krádeži apd..) Bylo mi sotva 6 let a já nevěděla co se smí a co nesmí, nebo co je správně a co není.Neměla jsem nikoho kdo by mi to vysvětlil. Čím starší jsem byla tím to bylo horší. Začala jsem si dovolovat až moc, ale oni byli jediný kdo se se mnou bavil a já je nechtěla zklamat. Bohužel jsem byla za ty činy vždy pokárány jen já.Nesměla jsem nic prozradit. Doufám že se vám to líbí a budete chtít další pokračování. Komentář či like by potešily, abych věděla jestli mám v tom pokračovat. :) pac a ťapku Kristen083All Rights Reserved