Stíny nad Neapolí / paprsek Neapole

Kniha je vyprávěna ve dvou perspektivách - každá kapitola se střídá mezi Marií a Diegem. Dva pohledy. Dva světy. Jedno město, které je spíš nemocí než místem.

Neapol, konec 19. století.

Maria žije životem tiché víry v srdci města, které zapomnělo milovat. Učí děti číst, zalévá květiny v klášterní zahradě a večer se modlí za svět, který se drolí pod vlastní vahou. Když však začnou mizet děti a ticho kostela nahradí šepoty strachu, Maria musí opustit bezpečí svých návyků a vydat se hledat pravdu. V očích jednoho cizince - muže, který mlčí hlasitěji než všichni kazatelé - začne tušit válku, která se nevede mečem, ale srdcem. A pokud si vybere špatně, neztratí jen víru, ale i sebe.

Na druhé straně města stojí Diego Montero - muž, který zdědil impérium postavené na krvi, strachu a loajalitě. Vládne podsvětí Neapole s železnou tváří, ale v nitru už dávno nevládne sám sobě. Každé rozhodnutí ho táhne hlouběji do temnoty, kde moc už není silou, ale zrcadlem všeho, co zničil. Když se poprvé zadívá do očí ženy, která ho nezná - a přesto se za něj modlí - začne v něm něco praskat. Jenže stíny nelze zkrotit modlitbou. A otázka nezní, zda přežije město, ale zda může přežít muž, který mu vládne.