Barmanka

„Láska chutná jinak, když už jsi jednou spolkla hořkost zrady."

Mia. Majitelka úspěšného baru. Dva roky plánovala svatbu. Dva roky milovala. Dva roky věřila, že ona je ta jediná.
A pak ho nachytala s jinou.

Zůstala sama. Se zlomeným srdcem, nevyřčenými otázkami a barem, který teď není jen její prací, ale útočištěm. Místem, kde si své city může nalít do sklenky a schovat se za profesionální úsměv.
Pravidla jsou jasná: nepouštět nikoho dovnitř. Nevěřit. Necítit. Pracovat.

Jedné noci, když bar tančí v rytmu diskotékové hudby a všechny holky za barem mají na hlavě černé králičí uši, si ho všimne poprvé. Ne proto, že by byl výjimečný. Spíš kvůli tomu, jak se na ni dívá - jako by v ní viděl víc než jen barmanku.
Znovu a znovu se vrací. Někdy s úsměvem, jindy s jinou holkou. A přesto je tam. Vždycky někde v rohu. A Tereza ho začne vnímat víc, než by chtěla. A víc, než by si kdy přiznala.

On je přesně tím, před kým ji měla varovat minulost. A přesto je jediný, kdo jí připomíná, jaké to je znovu cítit něco opravdového. I když nechce. I když to bolí.