7 let a jedno Ahoj..

Tohle není jen příběh o lásce.

Je to vzpomínka. Zpověď. Nevyřčený dopis, kterej si možná nikdy nikdo nepřečte...
Anebo právě ty.

Psal jsem si s ní, když jsem sám ještě nevěděl, kým jsem.
Když jsem žil za obrazovkou, skrýval pravdu, ale cítil víc, než jsem kdy řekl nahlas.
Bylo to silný. Upřímný. A nečekaně skutečný.
Jenže některý příběhy skončí dřív, než stačíš říct všechno, co máš na srdci.

Tenhle příběh není přikrášlenej.
Není dokonale napsanej.
Ale je opravdovej.

Píšu ho s nadějí, že se třeba dotkne i tebe.
Že si v něm něco najdeš.
Že ho neprožiju znova jen já... ale i ty.
Protože někdy to největší, co můžeme udělat, je otevřít starý rány a nechat ostatní nahlídnout dovnitř.

Tak jestli máš chuť číst něco, co se fakt stalo...
pojď.
Začni listovat.
A třeba pochopíš, proč jsem na ni nikdy nezapomněl.