Jedna velká chyba | Kris & Tessa

„A číslo 42 Rozmanowski opět náramně zaskóroval!" Rozezní se halou a já zdvihnu hlavu nahoru a oči upnu na hřiště na zmíněné číslo 42. Rozmanowski.. Popadnu tužku a moje ruce jako by se pohybovaly samy. Načrtnu obličej a začnu kreslit. Ani nepřemýšlím o tom co vlastně dělám, co kreslím ale najednou mi na tom sedí úplně všechno. Všechno dává smysl. Několikrát zvednu hlavu a podívám se do hřiště na mojí inspiraci a to právě číslo čtyřicet dva.
Zápas je skoro u konce a já pomalu ale jistě dokončuju obrázek. Nevím proč mě vůbec napadlo nakreslit kluka kterého ani neznám ale něco na něm.. je prostě příšerně správný.

!Příběh psanej dvoumy autory!