Poezie zpod postele
- Reads 3
- Votes 1
- Parts 2
Tagspoezie
nudim se
All Rights Reserved
#420
poezie
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
You may also like
Pantheon
Příroda je můj chrám, básně mé chvalozpěvy.
Fialový déšť
Mám v sobě část, která si romantizuje melancholii. Která potřebuje proměnit bolest v něco krásného, aby jí dokázala rozumět. A možná existuje někdo, kdo to má stejně. Kdo se v podobných slovech necítí smutnější, ale naopak o něco méně sám. Tak si sem odložím pár nepochopených, toužících a trochu zraněných kousků svého srdce. Třeba v nich někdo pozná ty svoje. 🌧️
Odložené verše
~jen si zde odložím pár rýmů...~ ( a vzpomínek)
A přece si mě pamatuješ
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
Ne/šťastné lásky
Básně, které sloužily v danou chvíli pro vyjádření pocitů. Popisují šťastné i nešťastné momenty propojené s lidmi, ke kterým jsem něco cítila. Věřím, že každý si v nich najde to svoje, i když jsou velmi konkrétní.
LOĎKY ⏅ - sbírka poezie
připlouvaj. odplouvaj. ... a tak loďky, jako milenci, odpluly každá svou cestou, zanechávajíc za sebou vlny a vzpomínky - tsunami lyricko-epická sbírka, která rozhodně není o lásce, nebojte!Complete
Content Guidelines