Francie, rok 1329.
V zemi, kde víno teče jako hřích a hřích chutná lépe než víno, vládne král, jehož moc slábne stejně rychle jako jeho víra v Boha. Má tři dcery - Lusi, zlatovlasou nevinnost, Viktorii, chytrou manipulátorku se smíchem jako zbraní, a Verenu, nejstarší, krásnou i nebezpečnou. Ona je ta, která má usednout na trůn.
Ale svět má jiný plán.
V noci, kdy měsíc rudě plál nad Paříží, se na královském dvoře objevil Klaus Mikaelson - muž, kterého by nikdo neměl zvát člověkem. Prvotní upír, nesmrtelný, s očima plnýma příslibů a zatracení. Nežádá o požehnání. Žádá o ruku Vereny, a tím o vládu nad Francií.
Začíná hra, v níž je každé slovo intrika, každý dotek nebezpečí.
Verena se ocitá mezi povinností a vášní, mezi světlem královské koruny a temnotou nesmrtelného muže, který by kvůli ní zapálil svět.
⚠️15+ láska , sex , násilí ⚠️
On byl lovec, ona byla laň.
Anebo to bylo naopak?
~~~
Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem.
Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu.
„Budeme to brát jako ne."
Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen.
~~~
Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.