Věčně 990-2014
Jmenuji se Bella Bennett. Je mi šestnáct... alespoň tak vypadám. Pravda je ale jiná.
Vyrostla jsem po boku rodiny Mikaelsonů. Ne jako cizinec. Jako jedna z nich.
Od mala jsme byli nerozluční.
Rebecca byla moje nejlepší přítelkyně - smály jsme se, snily o budoucnosti a slibovaly si, že jednou budeme svobodné. Elijah byl můj klid. Učil mě disciplíně, rovnováze a tomu, že i v temnotě si člověk může zachovat čest. Finn byl uzavřený, ale ke mně byl vždy jiný - tišší, upřímnější. A Kol... ten byl chaos, ale i on měl své chvíle, kdy ukázal, že mu na mně záleží.
A pak tu byl Niklaus.
Nik.
Byl můj odjakživa.
Naše pouto nebylo jednoduché. Hádali jsme se, provokovali se... ale vždy jsme se k sobě vrátili. Byl ochranitelský, někdy až příliš. A já byla jediná, kdo se ho nebál, kdo se mu nebál postavit. Viděla jsem ho jinak než ostatní - ne jako monstrum, ale jako kluka, který se snaží najít své místo. A on ve mně viděl něco, co nikdy nechtěl ztratit.
Pak přišla noc, která změnila všechno.
Jejich matka, Ester, se rozhodla. Kouzlo, které mělo navždy změnit osud jejich rodiny... změnilo i mě. Nebyla jsem jen svědek. Byla jsem součástí.
Zemřeli jsme. A znovu se narodili.
Oni jako Původní upíři.
A já... něco jiného.
Stala jsem se první Původní heretičkou. Spojením magie a upírství. Něčím, co nemělo existovat.
Od té chvíle už nic nebylo stejné.
Rebecca ztratila své sny o lidském životě. Elijah přijal věčnost jako břemeno. Finn se uzavřel ještě víc. A Nik... ten se změnil nejvíc.
Jeho temnota rostla. Ale i tak... když se na mě podíval, pořád jsem tam byla já.
Jeho Bella.
Jenže věčnost přináší víc než jen sílu. Přináší bolest, zradu... a rozhodnutí, která nás mohou navždy rozdělit.
A já začínám chápat jednu věc:
Milovat Klause Mikaelsona znamená stát na hraně mezi láskou... a zkázou.