101. Mistake |CZ|

Říká se, že největší chyby nevznikají v nenávisti.
Vznikají v opilosti, v mlze, v okamžiku, kdy člověk přestane myslet - a udělá něco, co už nikdy nevezme zpět.

Ten večer si všichni budou pamatovat jinak.
Pro někoho to byla obyčejná oslava.
Pro jiného začátek konce.

Hudba hrála, smích se mísil s alkoholem a světla se lámala o sklenky.
Dva domy, dvě rodiny, roky přátelství, smířené hádky, sdílené neděle.
A uprostřed toho dva mladí lidé - jeden, který miloval příliš tiše,
a druhý, který si dovolil zapomenout, kdo stojí před ním.

Jedno jméno zaměněné v tichu.
Jeden polibek, který neměl patřit jí.
A všechno se změnilo.

Od té noci už nic nebylo jako dřív.
Dva muži, kteří si kdysi říkali bratři,
dvě ženy, které věděly, že tahle bolest není jen o jejich dětech,
a jedna dívka, která poprvé pochopila, že ne všechno, co bolí, je osud -
někdy je to jen obyčejná chyba.

Ale chyby mají paměť.
Vrací se v pohledech, v tichu, v tom, jak někdo vysloví tvoje jméno,
a ty nevíš, jestli tě volá, nebo prosí o odpuštění.

A tak to začalo.
Ne výbuchem, ne zradou.
Jen tím jedním momentem, kdy srdce zapomnělo,
že ne každé „možná" se dá vzít zpátky.