Deník Podivína

"Tak teď můj dárek!" Vánoce sou tu a ve škole si dáváme dárky.
"Ronnie, neboj se. Ten dárek nemá nožičky a neuteče mi!" zasmál sem se a ona mě praštila do ramene.
"Otevři to a nemudruj." vzal sem její dárek a na první pohled bylo jasný, že je to knížka. Pomalu sem to rozbalil. Sešit s tvrdou vazbou? Zalistoval sem. Prázdnej?
"To nemyslíš vážně! Deníček?" se smíchem vedle mě vypískla Marky.
"Hodně štěstí kámo." poplácala mě po zádech Dita zatímco sem na ten "dar" bezduše koukal.
**

Takže láska je slepá? Podle Davida na vzhledu přeci jen trochu záleží. A ještě aby ne, když kluk jeho snů je překrásný playboy. Ten se ale pořád motá kolem protivné Míly, která se s ním před časem ošklivě rozešla. I přes to, že se mu David směje za to, že je jako pejsek do kabelky, nemůže ho vyhnat z mysli. Co se stane, když začnou chodit na stejný kroužek ve stejný den a jednou si tam David přinese deník a následně ho tam vytrousí? Kdo ho asi najde? Jak to ovlivní jeho místo ve třídě? jak to zamíchá s jeho kartami osudu? to si budete muset přečíst. =D