Slova, která jsem neřekla

Daphne byla vždy radostné dítě ale po tom co měsíc po jejích patnáctých narozeninách zemře Daphne otec, vše nasadí černobílý odstín. Jako by svět ztichnul a štěstí se k ní otočilo zády. A tak se snaží zapomenout, ale ne dlouho na to jí dochází, že její výraz a falešný úsměv nejsou její pravá tvář a, že za tou maskou se skrývá ještě spoustu jizev...