Ticho a oheň

Dlouho jsem si myslela, že ticho je moje jistota. Že když budu jen poslouchat, nic mě nemůže zaskočit. Život se mi tak zdál přehledný, bezpečný, skoro nehybný.

Hudba pro mě nikdy nebyla jen zvuk. Byla způsobem, jak pojmenovat věci, které jsem sama říct neuměla. Slova, která se mi usazovala pod kůží, aniž bych věděla proč.

Netušila jsem, že jeden hlas, slyšený úplnou náhodou, dokáže to ticho narušit. Ne proto, že by mi byl blízký. Ale proto, že mluvil o věcech, které jsem si celý život nechávala jen pro sebe.

Tohle není příběh o lásce na první pohled. Je o cestě. O rozhodnutí vystoupit z klidu, který už nestačí. O chvíli, kdy si dovolíš naslouchat a zjistíš, že některá ticha už nikdy nebudou stejná.