Blood under the Lie

Oxford byl tichý. Příliš dokonalý na to, aby byl skutečný.
Matteo Blackwood stál ve stínu kamenného oblouku a sledoval ji. Pokud teda Matteo je Matteo.

Sofia Bellini prošla nádvořím s knihami přitisknutými k hrudi. Netušila, že někde mezi zdmi, které považovala za bezpečné, stojí muž, jenž zná pravdu, kterou jí celý život tajili.

Vítr rozvlnil její vlasy.
A v něm se cosi pohnulo.

Některé pohledy nejsou náhodné.
Některá jména nepatří těm, kdo je nosí.
A některá tajemství čekají jen na správný okamžik, aby se přihlásila o slovo.

Matteo odvrátil zrak.

Ne proto, že by ji nechtěl sledovat.
Ale proto, že věděl, co se stane, až se na něj jednou podívá ona.