Bez nároku

Bez nároku je contemporary romance o přitažlivosti, která přichází bez varování, o hranicích, které se pomalu stírají, a o dvou lidech, kteří si nic neslíbili přesto si začnou znamenat víc, než původně chtěli.

„Že tvoje pusa říká jedno..." Odmlčel se. Jeho oči se na okamžik zastavily na mých rtech, při tom pohledu jsem tiskla stehna k sobě. „...ale tvoje tělo mi říká něco úplně jiného."

Polkla jsem, když se mi jeho rozpálený pohled prudce zabodl do očí. „To si jen něco namlouváš." snažila jsem se znít bez špetky zájmu.
„Opravdu?" Naklonil hlavu. „Tak proč jsi ještě neodešla?"
Neodpověděla jsem. Protože jsem odpověď znala. A on ji znal taky.

„Vím, že chceš, abych ti vyšukal mozek z hlavy." Řekl to tiše. Bez úsměvu. Bez pochyby. Jako by konstatoval obyčejný fakt. A ve mě hučela krev, jak moc jsem si ho chtěla přitáhnout k sobě.. Nesnášela jsem, když ve mně takhle četl.

„To si dost věříš." opět jen chabý pokus o nezůčastněný tón. Když promluvil, jeho hlas byl pevný. „Stačí tě chvíli pozorovat." Mlčela jsem. „A zatím jsem se nespletl."

„Když jsi si tím tak jistý..." Přimhouřila jsem oči. „...tak proč sakra nic neděláš?" Prozradila jsem na sebe až moc. Koutky úst se mu nepatrně zvedly. „Protože jsem gentleman." Vyprskla jsem smíchy. „To určitě."

„Určitě."

„Lžeme si teď oba, nebo jen ty sám sobě?" Tentokrát se zasmál i on. „Víš, jaký je rozdíl mezi námi?" V jeho očích se zračil čistý chtíč. „Pouč mě."

„Ty chceš, abych udělal první krok." Odmlčel se. „Já chci vědět, jestli ho uděláš ty." Dívala jsem se na něj snad celou věčnost. Nenáviděla jsem tu jeho jistotu. Nenáviděla jsem své tělo, které mě zrazovalo pod tím pohledem. Při představě, těch jeho rukou na mě, jeho hlavy mezi mýma nohama. Nešlo mi zastavit další obrazy, které se mi rojily v hlavě.

„Js