Láskou Zneužita
  • Reads 873,644
  • Votes 47,734
  • Parts 162
  • Reads 873,644
  • Votes 47,734
  • Parts 162
Complete, First published May 24, 2015
Byla chyba se zamilovat.
All Rights Reserved
Table of contents
Sign up to add Láskou Zneužita to your library and receive updates
or
Content Guidelines
You may also like
Mrtví nic nepoví✔ by Simona_Rabenherz
50 parts Complete
Raven Saoghail - ta Nemilosrdná Ezaras Matosa - ten Neviditelný Breker Träshe - ten Silný Esha Diefrase - ta Hbitá Neboli vražedkyně, zvěd, bouchač, zlodějka. Uběhl dlouhý čas od doby, kdy je někdo nazval jinak. Nejsou rodina, nejsou ani přátelé. Sotva jeden na druhého promluví. Pracují spolu, ale když jde do tuhého, každý se stará sám o sebe. Zodpovídají se pouze jedinému muži - Loutkaři - a tím je Moirat Herriot. Tito čtyři jsou jeho odchovanci. Moirat každého z nich našel a osobně vycvičil. Proto jsou nyní nejlepší nájemný tým na západním kontinentu. Což se hodí, protože v Assuntrii zuří válka dlouhých jedenáct let a Moiratovi lidé mají za úkol udržet válku co nejdéle, protože válka nabízí spousty možností k obživě. Ovšem i jedenáctiletá válka musí jednou skončit a všichni přítomní se z toho snaží vyjít co nejlíp. Proto odchovanci musí utvořit falešnou delegaci, která je vyslána do Salianqu, na druhou stranu Velkého jezera, a dojednat s tamní vládnoucí rodinou spojenectví. Zdá se to jako tuctová mise, kde hlavním problémem bude, aby se odchovanci mezi sebou nepozabíjeli. Jenže blížící se konec války donutí odchovance přemýšlet, co je pro ně ta nejlepší možnost. Jen nesmí zapomenut, že Moirat Herriot je Loutkař a ten nejlépe zná své loutky a ví, za jaké nitky má zatahat. Následuje 2.díl - Živí nic nepoví
You may also like
Slide 1 of 10
Řízeni oxytocinem cover
Fading Colors cover
Jen jeho maličká.. cover
Já a pan hokejista cover
Králové školy  cover
Upíří láska (DOKONČENO) cover
Ve stínu prince cover
Revenge cover
Nevinnost cover
Mrtví nic nepoví✔ cover

Řízeni oxytocinem

45 parts Complete

Druhý díl Řízeni adrenalinem! „Blbečku." Zašeptala jsem podmračeně jeho směrem. „Proč ses rval?" Pokývla jsem na něj hlavou, aby se dal do vysvětlování. „Na tom nezáleží." Zamumlal mrzutě. „Seš dobitej jako pes, takže je jasný, že na tom záleží." Vyvrátila jsem mu a zkontrolovala tu ránu. Už se pomalu ani netekla. Ani nevypadala, že bude potřebovat zašít. „Jestli tě to uklidní, ten druhý dopadl hůř." „Otřepaná to fráze, ale toho druhého jsem viděla a mohu říct, že jste na tom asi tak na stejno." Mykl nad tím lhostejně rameny. Přelepila jsem mu obočí náplastí a začala mu otírat zakrvácený nos. Zaplať pán Bůh, nevypadal zlomeně. „Tak mluv." Pokývnutím hlavy jsem ho znovu vybídla k řeči. Ne zrovna nadšeně se nadechl. ... Jedná se o pokračování příběhu Řízeni adrenalinem s odstupem pět let. Doufám, že se vám bude příběh líbit alespoň z poloviny tak jako jeho první část. Varování v příběhu se objevují vulgarismy, sexuální scény a gramatický chyby.