Osudové Setkání

Srpen rok 2002.
Ahoj jmenuji se Charllota ale moji kamarádi, přátelé a rodina mi říkají Charllot. Nejdřív vám povím pár věcí o mě a potom vám budu vyprávět mích posledních dní 14-ti leté holky.
Moje nejlepší kamarádka je Jane. Vím že bych za ní dala ruku do ohně a ona za mě také. Zanedlouho nám bude 15 a plánujeme společnou oslavu u nás na zahradě.
Těším se na zítřek, až si s Jane sedneme do kavárny tady poblíž a začneme plánovat. Druhý důvod proč se těším na zítřek je ten, že mi je dnes strašně špatně, jestli se ptáte jak tak mám vysoké teploty tak se těším až bude ráno a mně lépe. Lehla jsem do postele pila čaj a byla na netu. Pomalu jsem nic neviděla přes slzy v očích od rýmy. Potom jsem jen tak ležela, koukala do stropu a přemýšlela o věcech o kterých jsem nikdy před tím nepřemýšlela. Zhruba o 25 min. jsem zkoušela
usnout a sláva nakonec jsem přeci jen usla .... ale tím dnešek zdaleka nekončí....
Tak strašně jsem byla natěšená na oslavu že se mi o ní i zdálo. Zpočátku to byla oslava našich snů ale pak vypukl obrovský požár a já jsem měla popáleninu 1. stupně a Jane 3.-4. stupně .... později v nemocnici zemřela.
Hned jsem se s horečkou probudila a začala brečet, přiběhla máma a já jí s brekem skočila kolem krku a všechno jsem jí pověděla ,,Ještě že to byl jen sen" pronesla máma pohladila mě po tváři a odešla z mého pokoje.
Ráno Jsem se probudila a jak je mím zvykem zaspala jsem, takže jsem do kavárny za Jane přišla o nejméně 30min. později.
když jsem přišla Jane se zpočátku zlobila ale pak to pochopila.
Hodně jsem přemýšlela jestli jí mám o svém snu povědět ale nakonec jsem usoudila že ne, páč jsem ji nechtěla zkazit náladu. Tak jsme začaly plánovat i když já s nepokojem kvůli mému snu.