Ahoj, jmenuji se Livia a pracuji jako... no... to se brzy dozvíte. Nevím jak shrnout sv ůj život do pár řádek, aniž bych vám toho řekla víc než je třeba, ale pokusím se.
Takže jmenuji se Livia - jako od Olivia, ale mamce to asi přišlo moc neoriginální pojmenovat mě Olivia takže...- a je mi sedmnáct a půl roku a upřímně dost pochybuji o tom, že se dožiji osmnácti.
Ano, abyste to chápali, musíte nejdříve pochopit moji situaci, omlouvám se, ale jinak to prostě nejde. Kdybych vám to vysvětlila teď, akorát byste pokrčili rameny a šli byste jinam, takže se nezlobte...
"Podle toho co jsme slyšeli máte mezi sebou dost velké spojení" koukla reportérka na Felixe a pousmála se. "Každý z nás jsou v té skupině nějak spojený. Známe se už pěkně dlouho " odpověděl jsem za Felixe. Reportérka se začala pak ptát na dost osobní otázky a začalo mě to trochu štvát. Chtěl jsem se ozvat, ale Felix byl rychlejší. "Promiňte,ale my dva jsme jen velmi dobrý přátelé. Ostatní v naší skupině jsou naši přátelé . Hyunjin a já jsme jen přátelé, který se znají už hodně dlouho " bylo vidět, že je Felix mírně naštvaný. Nic jsem na to neřekl ani jsem ho nezastavil,ale ranilo mě to.