Běžela jsem. Běžela jsem pryč, bylo mi úplně jedno kam, hlavně pryč od něj a tohohle zvrácenýho světa. Ohlídla jsem se přes rameno na tu děsivou budovu v plamenech. Běžela jsem dál. Najednou jsem za sebou uslyšela těžké kroky a hlasité dýchání. Tentokrát jsem se ale neohlížela, zrychlila jsem tempo, srdce mi bušelo hlasitěji. „Stůj!," ozvalo se za mnou. Věděla jsem moc dobře, čí je to hlas. To mě ale nepřimělo zastavit. Najednou se ale ozval výstřel. To už mě zastavilo. Po několika sekundách jsem se přiměla otočit. Moje oči se setkaly s jeho tmavýma očima, teď plnýma hněvu. Zrychlil se mi tep. „Myslela sis, že tomuhle unikneš?" zaburácel jeho hlas.
Tutti i diritti riservati