Diaries of a broken poet

někdy má pocit,
že tenhle příběh ani nezačíná.

jen pokračuje
v něčem,
co už dávno mělo skončit.

píše si,
protože jinak nedokáže unést vlastní myšlenky.

slova jsou jediné místo,
kde je upřímná,
aniž by ji někdo soudil.

tohle není knížka o lásce.

i když ji občas cítí,
takovou tu tichou,
která se rozpadá dřív,
než stihne něco znamenat.

je to o nocích,
kdy je ticho hlasitější než její dech.

o dnech,
kdy se usmívá tak přesvědčivě,
že tomu skoro věří.

o tom,
jak se ztrácí,
i když pořád stojí na stejným místě.

jestli tohle někdo čte,
tak ji možná chápe.

a jestli ne...

tak jednou bude.

a ona jen doufá,
že v ten moment
už bude někde jinde.

méně zlomená.
méně unavená.

méně ona.