Kdo já jsem, to teď důležité není. Ať už jsem dívka nebo kluk, co se na tom mění? Stejně je to fuk.
Práce má je pouze nápad, co víc dodat. Proč na břehu reality tápat? To snad nehty si mám hlodat?
A za co, řekni čtenáři. No, proč, na co? Kdo vejde, prostě už se šťastně netváří. Můj příběh má být uvolněním, ne ti žalem srdce plnit. Však písařův talent tě tu změní a dech tvůj se jen hladce bude vlnit. Tak tedy vstup, drahý čtenáři. Hltej moje slova jak nenažraný sup, co se ani na smrt netváří.
Jako kus masa byl provdán do šlechtické krve. Nemuselo by to být tak zlé, sám byl čistokrevný a velmi vychovaný. Na rozdíl od svého nového manžela, ovšem věděl co znamená „myslet na druhé"
Starostlivý aristokrat musí nejdřív projít peklem, než jeho drahý pochopí co znamená lidská osobnost a její hodnota.
Otázkou zní. Nebude příliš pozdě? Zvládne své chyby napravit a zlomeného manžela si udobřit?