Zapomenutá krev

Plíce mi hořely. S každým dalším krokem potemnělým lesem jsem chraptivě lapala po vzduchu. V boku mi pulzovala ostrá, bodavá bolest. Věděla jsem, že musím zastavit a ránu okamžitě stlačit, ale panika mě hnala dál. Najednou mi hlavou projela oslepující bolest. Přes slzy a tmu jsem přehlédla větev. Nohy mi selhaly. Svět se divoce roztočil. Instinktivně jsem rozhodila ruce a zoufale hledala jakoukoli oporu. Nahmatala jsem však jen prázdný vzduch. Následoval tvrdý pád. Pak už jen tma. Zůstala jsem nehybně ležet v bezvědomí na ledové lesní trávě.

Vyrůstat v opatrovně na hradě Redmontu po boku Willa a ostatních znamenalo mít naději na budoucnost. Jenže když přišel Den vybírání, pro ni se všechno zhroutilo. Nikdo si ji nevybral. Zůstala sama, zapomenutá a na útěku o vlastní život.