Co se asi tak může stát, když se k vám do bytu nastěhuje nový spolubydlící a k tomu ještě známy rapper?
I takové náhody se stávají.
_
„Petře, včera jsem ti řekla, že to pitomé prkýnko od hajzlu patří dolů!" hustila jsem to do něj. Potom se na mě rozespale otočil, z jeho očí už lítaly plameny.
„To mě jako budíš kvůli tomu?!" odpověděl mi jedovatým tónem, který jasně říkal, že mě teď vůbec nechce poslouchat.
„Jo, přesně tak! Říkala jsem to třikrát!" pořád jsem do něj valila bomby, až jsem čekala kdy vyskočí a jednu mi vlepí.
„A co mám teď asi, kurva, dělat? Chceš abych vrátil čas? Nebo abych se zvedl a šel tam?"
„Ne, jen jsem chtěla vidět tvůj nasraný výraz a vzbudit tě, když už si v noci musel dělat tak šílený bordel!" to byla poslední věta, kterou jsem na něj zařvala, potom už jsem zklidnila svůj tón a spíše se mu vysmívala.
„Ty seš hrozná kráva," zamumlal si spíš pro sebe, pomalu se zvedl a lehl si zpátky do postele. Rozhodl se, že mě nejspíš bude ignorovat, takže jsem naštvaně odešla z jeho pokoje a samozřejmě hlasitě práskla dveřmi.
___
Příběh je vymyšlený, nic z toho se nikdy nestalo.(bohužel:Dd) Podle mě je Petr úžasnej a hrozně sweet člověk, proto určitě jeho chování v tomto příběhu neberte vážně.
Všechna práva náleží mně.
Tous Droits Réservés