Některé lidi poznáš právě ve chvíli, kdy se ti celý život potichu rozpadá pod rukama a najednou je strašně těžké dělat správné věci.
Adam má manželku. Syna. Život, který nejde jen tak zahodit.
Emma zase minulost, která se pořád vrací ve chvílích, kdy to nejméně čeká.
A oba moc dobře vědí, že někdy nestačí někoho milovat, aby to bylo jednoduché.
-----------------------
Tentokrát jsem do něj lehce strčila ramenem a oba jsme se zasmáli.
Pak jsem si všimla, že jeho pohled na chvíli sklouzl někam za mě, ke stolům.
„Dneska bez manželky?" zeptala jsem se dřív, než jsem si to stihla rozmyslet.
Na okamžik bylo ticho.
„Je doma s Martínkem," odpověděl nakonec klidně. „Poslední dny špatně spal."
„Aha."
„Ona tyhle akce moc nemusí," dodal po chvíli.
„Narozdíl od tebe?"
Koutek pusy mu lehce cukl.
„Na jednu stranu jo. Ale poslední dobou, jak je toho moc, tak už na to ani nějak nemám náladu."
„Tak proč jsi tady?"
Tentokrát se na mě podíval tím pohledem, který mě poslední dobou rozhodil pokaždé.
„Teď už asi kvůli lepší společnosti."
Srdce mi nepříjemně přeskočilo a já radši sklopila oči ke skleničce.
All Rights Reserved