Školní boj

,,Zkus tohle vytáhnout ještě jednou a garantuju ti, že ti rozbiju hubu." - (Všem postavám v tomto příběhu je přes 18 let)

Někdy je tím největším vězením ticho a nekonečná šeď. Jungkook už dávno přestal věřit na zázraky, dokud do jeho světa nevstoupil muž, který voní po cigaretách a nebezpečí. Taehyung není hrdina z románů; je to živel, který si bere, co chce, a jehož tělo je mapou hříchů vepsaných do kůže. Jak si bezohledný Taehyung poradí s křehkou duší Jungkooka...? A dokáže zvrátit osud, který jim sám život připravil...?

Stiles Makowski žije v malém domě spolu se svými dvěma tetami. Od mala má na svém nočním stolku zvláštní přesýpací hodiny. Reagující pouze na jeho vlastní magii. Moc natolik podivnou, že ji ostatní uživatelé magie odmítají. Stiles je proto rozhodnutý z města, jež se žene do záhuby odejít. Vše ovšem nabere úplně jiný směr, když se mu u domu objeví místní Alfa Talia Hale s dohodou. Zná snad Stilesovo tajemství? Proč by jinak hnala vlastního syna do manželství s nečistokrevným čarodějem. Tvůrce: Jeff Davis Tvůrce obálky: Betty_zmijozel @Betty_zmijozel

Draco Malfoy byl spousta věcí - arogantní, chladný, jedovatý - ale nenápadný nikdy nebyl. Cítila jeho pohled na šíji dřív, než ho zachytila očima. Věděla, kdy stojí za ní. Věděla, kdy zadržuje dech. Věděla, kdy si hraje na nezájem. A pak přišel moment, kdy se rozhodla. Protože co se stane, když si lovec myslí, že sleduje kořist... a kořist se otočí? Všechna práva patří J.K. Rowlingové.

"Něco ti pošeptám..." Jeho drsný hlas narušil to ticho mezi námi. Ticho tíživé tak moc, že skoro až dusilo. Jako když někdo sevře svojí ruku okolo vašeho krku. Možná jsem už dávno tušila, co chce říct, ale bála jsem se na to pomyslet. Snad jsem to ani nechtěla vědět. Ale teď už nebylo cesty zpět. Sklonil se ke mně a ztěžka vydechl. Přivřela jsem oči. Stačilo tak málo a jeho rty by se obtiskly na mý rozpálený kůži. Pár milimetrů... "Ta tvoje vůně mě tiše zabíjí. A já jí to dovolím." Neuhnul, neodtáhl se. Dál jsem cítila teplý dech na svém krku. Teď byla řada na mě... Upozornění: Jedná se o fanfikci. Příběh může obsahovat vulgarismy, erotické scény. 18+

"Podle toho co jsme slyšeli máte mezi sebou dost velké spojení" koukla reportérka na Felixe a pousmála se. "Každý z nás jsou v té skupině nějak spojený. Známe se už pěkně dlouho " odpověděl jsem za Felixe. Reportérka se začala pak ptát na dost osobní otázky a začalo mě to trochu štvát. Chtěl jsem se ozvat, ale Felix byl rychlejší. "Promiňte,ale my dva jsme jen velmi dobrý přátelé. Ostatní v naší skupině jsou naši přátelé . Hyunjin a já jsme jen přátelé, který se znají už hodně dlouho " bylo vidět, že je Felix mírně naštvaný. Nic jsem na to neřekl ani jsem ho nezastavil,ale ranilo mě to.

Hermiona se vrací do dodatkového ročníku. Původně si myslela, že to bude krásný rok po boku jejích přátel. Místo toho nastupuje se strachem a novým životem, který v ní pomalu roste. Jak se k tomu postaví její okolí? Budou ji oporou, nebo ji najde jinde? Je vůbec možné, aby se vždy čestný nebelvír vyrovnal s tím, jak Hermiona ke svému stavu přišla? A kdo je vlastně otcem jejího dítěte?

Pokračování knihy Ukaž mi, jak tvy rty umí lhát... *** Zadrhl se mu hlas. "Jsem stejný jak můj fotr." Promne si obličej a já si všimnu slz. Rychle ho obejmu a nepustím. "Nejsi......tohle neříkej prosím." Steče mi první slza. Pomalu si lehnu a on si mi položí na hruď. Cítím jak mu buší srdce. "Viky nadechni se. Strašně ti buší srdce." Začnu ho výskat ve vlasech. "To srdce buší pro tebe....pro vás." Zašeptá. Zvedne ke mě pohled a já tam vidím pravdu. Opatrně se nadzvedne. Omylem mi při tom přejede po pase. Mírně se zachvěji. "Viktore." Všechny vzpomínky se mi vrací. Ty krásné noci, kdy jsme byli spolu. Jeho doteky a slova. *** Kniha, která prohloubí vztahy. Rodina je svátej grál.....