Bloody echo

Bloody echo

Reads 104
Votes 12
Parts 4

Ongoing

Last published Sun, Aug 30, 2015

Fiction

Action and Thriller

Tagskaidan novýzačátek sarah smečka vlkodlak

POZASTAVENO!! ,,Tak...co uděláme teď?" vydechne a změří si pohledem naše protivníky. Až s příliš velkou fascinací ji pozoruju, než se po pár sekundách okouzleného zírání vzpamatuju a odvrátím. ,,Kdybych to věděl, tak bych tu nestál jako zahradní trpaslík." uškrnu se a ona mykne rameny. ,,Kam na ty výrazy chodíš, Kaie." položí mi řečnickou otázku a já se otřesu, když jí stvořená přezdívka splyne ze rtů. ,,K televizi!" odvětím a pocítím, jak mé oči mění svou barvu. Táhle zařvu a padnu na všechny čtyři, mé tělo pokrývají chlupy. Tvář se rychle stane zvířecí, na ruce se místo nehtů vyjímají drápy. Proměna je dokonána. Při pohledu na Sarah vidím, že je na tom stejně. Její jindy nádherné hnědé oči, teď však změněné na elektrizující modrou se na mě laškovně podívají, když se mi v hlavě rozezní její hlas. ,,Tak, teď se můžem předvéct!" ,,Všichni chtějí do nebe, ale nikdo nechce zemřít." 31.8. 2015: #79 in Akční

(CC) Attrib. NonComm. NoDerivs

Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.

You may also like

$Love with the enemy /dokončeno\$

Příště už tě nebudu znát

„Nesnáším tě." Zasyčela jeho směrem a stáhla si sukni květovaných šatů trochu níž. Přišlo jí, že s každým malým poryvem větru se jí zvedne lehká sukně. Každá jiná holka by na jejím místě dělala totéž, ale jen kvůli tomu, aby jí nebyli vidět kalhotky. Anna se však tohohle nebála, ani se nestyděla jen jí to zvedání sukně, neskutečně iritovalo. „Usmívej se." Doporučil jí, když čekali před velkým honosným domem Davidových rodičů, až jim někdo konečně otevře. Anna si byla jistá, že to bude nějaký majordomus, jak ze starých filmů, přeci jen, byli dost prachatý. „Uvědomuješ si, že ty šaty jsou hrozně nepraktický? Nedají se v nich schovat vůbec žádný zbraně!" Stěžovala si vyčítavě. Bez pistole si připadala najednou nějaká nahá. „Bože! Jdeš na rodinný oběd ne do...do míst kam chodí lidi jako ty!" Nevěřícně na ní hleděl. Věděl, že s šaty bude mít problém. Taky kvůli nim nadávala od tý doby, co si je na sebe navlékla. A však netušil, že její problém s šaty se vlastně týká jejich zbraní. To opravdu nečekal. „Až ti bude někdo mířit na hlavu, nebo se tě snažit vykuchat, budeš ještě rád, že jsem do tý podprsenky narvala své nože." Vědoucně prohlásila. David svůj modrý pohled zapíchnul do jejího dekoltu a zaraženě ho studoval. A že se bylo na co dívat. „Jak se ti tam vešli?" Zeptal se lehce nemotorně, jak byl zaujat jejím bujným lákavým poprsím. „Ptej se jen na věci, co opravdu chceš vědět." Doporučila mu a nic si nedělala z toho, že jí David prakticky slintá nad prsama. Hlavou jí proběhla jen myšlenka o tom, že jsou všichni muži stejný. ... Jen další příběh pro odreagování. Je to jenom další z mých pokusů, tentokrát o psaní z třetího pohledu, tak snad si to někdo přečte. Varování! V příběhu se může vyskytovat násilí, erotické scény, gramatické chyby atd...

Content Guidelines