Hradby mezi námi

Budoucnost vždy zajímala většinu lidí. Co se změní, co se stane?
Tady ji máte v celé své kráse.
Jmenuji se Lara a žiji v posledním obrovském společenství lidí - říkáme mu prostě Město. Jestli jsme na Zemi úplně poslední, se nedá říct s jistotou, ale obecně se přijímá názor, že jsme opravdu zbyli jen my. Máme tu pár nových užitečných futuristických vynálezů, ale na druhé straně u nás najdete i takové obyčejnosti jako kriminalitu, chudinské čtvrti, spleti úzkých zaneřáděných uliček.
Pokud zrovna nepatříte mezi bohatou a vlivnou vrstvu, život je tady pěkně na nic. Čekají vás jednotvárné dny naplněné tvrdou dřinou, bídou, hladem a špínou. Jenomže pořád tu je jedna věc, za kterou jsou Městu vděční i ti nejubožejší. Máme Hradby. Šíleně vysoký kamenný kolos objímající naše město ze všech stran. Díky němu jsme chráněni před vlivem okolní pusté a velmi agresivní krajiny, jež s bez výjimek pohltí a k obrazu svému přetvoří vše živé.
A pak je tu samozřejmě Hra - celkem kontroverzní způsob, jak se zbavovat přebytečných lidí.
Vlastně je toho opravdu hodně, co bych vám ráda řekla a objasnila, protože platí jedno hlavní pravidlo: Nic není takové, jaké být má.
Takže zapomeňte na okolní svět a ponořte se do příběhu. Pravda vás překvapí stejně jako mě.