Chvilky rýmů,dřív, než zhynu...

Zkoumavě koukat, do paprsků slunečních,
Píseň si broukat, o snech neskutečných..
S bosými nohami, rosou se procházet,
S nadějí, s touhami, ty sny v sobě nacházet.
V čase se zastavit a zůstat jen stát,
Těm snům uzdu popustit, nechat si je zdát.
Jednou až obloha, zlatem se rozzáří,
až den se rozjasní a teplo se vkrade do tváří,
V ten den už nebudu jen stát a snít...
V ten den se rozhodnu, ty své sny žít..