Malá, drzá, s dlouhými vlasy...podle něho šestnácti léty satan nebo také princezna. Holka, o který každý kluk sní, dokuď nepozná jak moc nedosašitelná je. On kluk, po kterým by holky zabíjely, dokud nezjistí, že je měl jen na jednu noc. No vždyť víte...Vysoký, brunet,vypracovaný břicho, potetovaný dvaceti letý kluk... podle ní někdo, koho nadosmrti nesnáší a nebo také někdo, kdo jí jediný dokáže dát to co potřebuje. Strach, touhu, posedlost, lásku? Však ono se to říká, co se škádlívá to se rádo mívá, že?

,,Potřebuju tě. Přísahalas, pamatuješ? Přísahalas, že mě neopustíš... Že zůstaneš."

Roky mění člověka, a že Luca Mannyho dobrých několik let neviděl. Tak proč měl pocit, jakoby se nic nezměnilo, když ho po čtyřech letech znovu potkal? Oni se nezměnili, okolnosti ale ano. A jako vždy, tyto okolnosti dokázaly být silnější.

Petr mě vytáčel k nepříčetnosti, ale zároveň... něco na něm bylo. Něco, co mě přimělo přemýšlet, i když jsem to nechtěla. A to mě možná štvalo nejvíc. „Víš co, Petře?" začala jsem. „Ty možná jseš zvyklej na holky, co ti padaj k nohám, ale já rozhodně nejsem jedna z nich." „A já zase nejsem zvyklej, že by mi někdo odolával," řekl s klidem, jako by to byla nejpřirozenější věc na světě. „Tak to je asi problém," odsekla jsem. Vše je vymyšleno, je to fikce a nic se z tohoto nestalo.

znala ho, on byl vždy to dítě které si přeje mít doma každý táta, dokonce byl kapitán, kapitán který dovedl svůj tým do finále dorostenecké extraligy a vyhráli. občas ho pozorovala z dálky ze sedadel a občas z okna domu.

"Vidíš to, Kovbojko? Takhle vypadá svobodná bytost." *** Jedna zbloudilá fotka na Instagramu dokáže pořádně zamíchat kartami. Své o tom ví i Jade, která tak během jednoho dne přišla nejen o nejlepší kamarádku, ale i o dobrou pověst. Škola sice oficiálně skončila, ovšem odsuzující pohledy spolužáků provází Jade na každém kroku ve městě. Na následující dva měsíce se tedy nabízí jediné možné řešení - sbalit si kufry, vypnout mobil a odjet někam hodně daleko. Když je Jade nabídnut pobyt na ranči u tety Luren, neváhá ani vteřinu. V srdci zionského národního parku, v obležení červených skalisk a rychlých koní, se snaží znovu nabýt důvěru v přátelství. Jenže cestu jí zkříží mladý mustang Diego, místními přezdívaný též jako „Modrý ďábel". A tak se potkávají dvě bytosti, které společnost neprávem odsoudila. Dostanou ještě někdy druhou šanci?

Vše začalo jen tím, že jsme do sebe po tréninku vrazili. Koukali jsme si do očí a od té doby už to nebyl jen brankář a bráchovo kamarád... !! Příběh je pouze smyšlený, výsledky MS a soupiska je podle reálných informací. !!

"Slíbil jsem ti,že se pro tebe vrátím"

" neni to kluk pro tebe naty" řekne mi a pohladi me po tvari kuba fibigr a ja se drzim abych se nerozbrecela pred nim. "neni to kluk pro tebe naty " " neni to kluk pro tebe naty" to mi hraje v hlave celou noc.

V tu chvíli nastalo mezi námi ticho. Slyšela jsem jak mu hlasitě tluče srdce. Byla pravá chvíle si o něj beznadějně opřít hlavu ale tentokrát mě něco táhlo na druhou stranu. Oknem prosvítalo pár posledních zlatých paprsků slunce. Jeho oči byly hluboký, jakoby se mi snažil prokouknout do duše, do srdce, během toho se mu ale blištili, něco jako odrazy paprsků na jezeře. Jen málokdy nedokážu popsat emoce co kolem nás poletují. Bez špetky humoru ke mě sklonil hlavu a do ucha mi zašeptal: „ To že jsem tvůj učitel se nezmění, ale ostatní by klidně mohlo..."