Nový začátek?

Každý můj den je vlastně úplně stejný. Ráno si vyčistím zuby, obléknu se, jdu do školy kde přečkám dopoledne, někdy i odpoledne a jdu domů. Udělám úkoly, učím se, večer přijde mamka domů, zhodnotíme dnešní den a jdu spát. Mezi tím občas čtu knížku nebo jsem na počítači.
Vím, že by mnoho lidí bylo rádo za můj zaběhnutý stereotyp, ale mě to nestačí. Už mě unavuje dělat pořád stejné věci, potkávat pořád stejné lidi a řešit pořád stejné problémy. Chci změnu. Bude to dlouhá cesta, ale změna přijde.
Vím to.
Jaké mám vlastně zájmy? Mám nějaké? Kteří přátelé jsou praví a kteří jsou jenom známí lidé ze školy? Vlastně nevím kdo jsem. V tuto chvíli jsem jen tělo snažící se plnohodnotně žít. Nedaří se, i když to okolí nevidí. Proč nikdo nevidí to, že většina úsměvů je jen přetvářka? Proč si lidé myslí, že když jsem jedna z nejchytřejších lidí ze třídy, že mám všechno? Myslí si, že mám všechno hned, bez námahy.
Zatím na tyto otázky nedokážu odpovědět. Mám vůbec znát odpovědi na tyto otázky? Honí se mi hlavou.