Ellie, concentrate.. (short story)

Jaké jsou šance, že vyhrajete v soutěži cestu kolem světa se slavným zpěvákem? A jaké jsou, že vyhrajete v loterii? Nejspíše podobné. Oliver si měl raději vsadit v loterii.

Jestli tu bylo něco, co Nova fakt neměl rád, tak to byli měšťáci a lidi, co upozorňovali na jeho neobvyklý jméno. Jordan byl oboje. Jenže ten bude celý letní prázdniny bydlet v pokoji vedle něho a musí se s ním naučit vycházet, aby práce na farmě odsejpala. Nedokázal si představit, že by si k němu našel cestu, ale koneckonců nic nebylo nemožný. Protože Jordan je sice kluk z města s bílýma teniskama, ale když říká jeho jméno, tak to nezní vůbec špatně. COVER od @SamLockhard

PS? Nečti bez prvního dílu. Anděl je někdo, kdo je sladký, laskavý, starostlivý, klidný a jemný. Nejkrásnější žena na planetě. Někdo, kdo je úžasný ve všech směrech. Je to dívka, která vám rozbuší srdce, když vejde do místnosti. Dívka, kterou budete potřebovat, ať jste kdekoli. Dívka, díky které chcete být lepší. Anděl je někdo, kdo je vaší oporou. Už dávno jsem se vzdal naděje, že najdu svého Anděla. Poté, co jsem ztratil svou matku, jedinou osobu, která pro mě byla vším, jsem věřil, že andělé neexistují. Myslel jsem, že je to všechno lež. Ale Maya...ona byla opravdu můj anděl.

!PŘEPISUJE SE - V ČÍSLECH KAPITOL JE BORDEL! NEDOKONČENO, DOPISUJE SE. Někdy to přijde z minuty na minutu. Vše je v pořádku a pak stačí jediný krok vedle k tomu, abyste pocítili sílu pádu. Dlouhého, nezastavitelného pádu s nejistým koncem. V mém světě nikdy nestačilo dělat věci dokonale, ani perfektně; potřebovali jste víc než to. Podat nejlepší možný výkon i za cenu ztráty spřízněné duše. Nemít slitování. Protože pouze velmi málo koní takové požadavky splňovalo. Myslela jsem si, že jsem dokonalá, dokonale perfektní. A že žít za fasádou hraného štěstí je normální. Možná, že občas je pád přesně to, co potřebujeme. Někdy mohou v temnotě tam dole čekat lidé a dokonce i koně, se kterými si musíme projít peklem, abychom společně našli svobodu. Někdy je třeba utéct ze zlaté klece a riskovat vše jen, abychom zjistili, kdo doopravdy jsme. • Příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Jména všech zúčastněných byla změněna. Některé fotky jsou vlastnictvím autorky. Příběh doporučuji osobám věku 13+

Remiho sen se splnil dnem, kdy se dostal na svou vysněnou uměleckou školu. A druhý, o kterém sám ani nevěděl, když přišel na hodinu figurální kresby a poznal Elliota.

Kit byl vždy ve špatný čas na špatném místě. Až do jedné vysokoškolské party, kde se mu náhodou podařilo zachránit život. Jaká ironie vzhledem k tomu, že on sám si život jednou pokusil vzít. 8.6. 2021 - 23.10.2021

Mateo vždy žil ve své vlastní bublině. Bylo mu dvacet jedna let a nikdy neměl svou první pusu, natož tak něco více. Miloval knížky, psaní, hudbu, v klubu byste ho našli jen tehdy, když ho přemluvili kamarádi, nikdy si to ale upřímně neužil. Byl přehlížen všemi, co by o něj kdy mohli projevit zájem. A taky měl v sobě blok. To by bylo dobré zmínit. Ten blok totiž způsoboval, že interakce s lidmi mu přinášely úzkosti. A mít s nimi něco víc? Osobní kontakt? Tak na to neměl ani pomyšlení. Jenže přece mu už bylo dvacet jedna, no ne? Proč nikdy neměl ani pusu? Co s ním bylo špatně?

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

❗️druhý díl na profilu❗️ !nenech se zmást předsudky o dobrém konci! Ukázka z knihy: Všude na zemi byla krev, kolem mě se ozývaly tlumené hlasy a já nedokázala odtrhnout oči od těch jeho. Chtěla jsem křičet a nadávat, ale nezmohla jsem se na nic. Seděla jsem vedle něj a jen na něj zírala, dokud mě někdo nezačal tahat pryč...

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."