Everything Is A Joke

Everything Is A Joke

  • WpView
    Reads 271,218
  • WpVote
    Votes 24,498
  • WpPart
    Parts 42
WpMetadataReadComplete Thu, Sep 1, 2016
WpInfo
Fiction
Romance
Co se stane, když dívka poprská chlapci bílé triko kávou? Ne, neříkejte láska. Pozdě, už jste to určitě řekli. Možná, možná že v americkém slaďáku by ji pozval na rande, nebo ji začal nenávidět a pak se do ní zamiloval. Jenže tahle dívka je lehce poťouchlá a chlapec má velmi vytříbený smysl pro humor... Příběh brunetky, která nesnáší kafe, a chlapce, který jí díky tomuto faktu změní školní rok. Rozpoutá mezi nimi válku, ve které je jediným cílem vystřelit si z toho druhého. Obarvené vlasy do všech barev duhy, sušenky s pastou uvnitř nebo třeba ledová sprcha přímo uprostřed školy, to je jen slabý výčet žertíků, kterých v tomto příběhu bude více než plno. #4 - Teen Fiction - 2.9.2016
All Rights Reserved
#579
funny
WpChevronRight
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • Život v kostce
  • Dangerous love (Icy Love 2)
  • Ráno už tu nebudu / Calin
  • Slečna Dokonalá a Její Bratři
  • Autumn Plan [book 2]
  • Mezi řádky ✔️
  • My True Self ✔
  • i'm fucking with my boss [CZ]
  • Losing Game: Next Chapter
  • Ani na ní nekoukej!  |Nik Tendo&Yzomandias| //DOKONČENO//

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)

More details
WpActionLinkContent Guidelines