"Toto je 25. den, stejný čas, stejné místo. Chodím sem každé ráno, abych tě viděl v raním světle, vstávám o dvě hodiny dřív, abych poslouchal tvé řeči, které jsou nepochopitelné, ale zároveň mají hlubokou myšlenku. Myslím, že si zasloužím vědět, kdo jsi. Nemůžu se tě ani dotknout, můj pohled odvracíš od tvého... Proč to tak je?" vydal ze sebe víc vět, než původně chtěl, ale nelitoval toho. Chtěl vědět, kdo je tato dívka, která už 25 raních východů slunce trhá své skinny džíny tak, aby měly co největší díru na koleni. Která už 25 raních východů slunce nosí stejnou košily. Sepraná černá košile. Měl pocit, že si nezaslouží být někdo, kdo nebude znát její osobnost.
"Larry, neopouštěj mě. Jsi jediný, kdo mě vidí. Lidé se chovají divně, jako by mě potkávali, jakoby mě viděli stejně, jako ostatní, ale to je nemožné. Jsem mrtvá, to je ono, víš? Nemám plíce, nemám srdce. Bez těchto orgánů žít nemůžeš. A já jsem mrtvá. Nebolí to. Neměj strach, Larrie."
"Nebojím se smrti." reagoval jinak, než Freya čekala.
"Nemyslím neměj strach ze smrti. Neměj strach ze mě."
Začalo to zprávou...
○○○○○
Osmnáctiletá Lissa Collinsová to jako klasická holka nemá jednoduché: přísní rodiče, stín oblíbené mladší sestry a strasti první lásky. Díky svým kamarádkám Roxy a Thee objeví online chat, kde si pod pseudonymem Liz36 začne dopisovat s cizincem pod přezdívkou MonAiro. Ze začátku neškodného dopisování se však nakonec vyklube něco víc a Lissa si až tehdy začne uvědomovat, že ten chat možná nebyl zas tak dobrý nápad.
....
(Drobné upozornění: v příběhu se v průběhu kapitol nachází dream cast postav sestavená autorkou. Klidně to ignorujte! :D)
(Pokračování: That Cute Blonde)