"Zpropadený Njottannofo, jmenuji se Alexandria. Pocházím z městečka Filleigh. Z městečka, co jsi nechal do jednoho vyvraždit a udělal jsi to tak i s ostatními městy v kraji. Já jsem ta, co ti chybí ve sbírce. Jsem ta, co ti utekla a kterou sháníš. Jsem ta, co má věc, po které toužíš ze všeho nejvíc. Zítra mi bude 16 let a bude to přesně deset let bez mé rodiny. Rodiny, kterou jsi mi sebral. Jak jednoduché, zajmout celou vesnici a po jednom je zabít. Až na jednoho člověka." Přestala jsem psát, protože mi do očí spadl rudý pramen vlasů. Zrzavá jsem po matce. Po mamince jsem zdědila ještě malou, vyhublou postavu. Po otcovi mám zelené oči a ohnivou povahu. Odhrnula jsem si vlasy a pokračovala ve psaní. "Jenom díky tobě jsem měla hrozný život. Příjdu a zabiju tě. Pomstím mojí rodinu i zbytek mého rodného kráje. Nenávidím tě a doufám, že shoříš v pekle."