Pád

Zdá se mi sen. Padám. Padám stále rychleji a rychleji. Strach mě přemáhá a já začínám křičet... Najednou mě někdo chytí za ruku.A já hned poznám, čí ruka to je. Cítím jeho dotek na své kůži. Je to tak skutečné. Mého anděla strážného. Tak říkám chlapci s krásnými andělskými křídly,kterého vídám každý den a každou noc ve svých snech. Chytí mě a říká" Neboj se. Jsem u tebe" a usměje se na mě. Já mu úsměv oplatím a vychutnávám si ten krásný moment, kdy letíme..