Fantastická knihovna

1. Kapitola
Říkali mi, že se mi v té práci bude líbit. Já jim věřila, ale přesně tohle mi tvrdili. A taky říkali, že tam bude legrace. Mýlili se, nebo mi spíš nechtěli říci, že se v té práci budu trápit, jako oni, ale i přes to je nadevše miluju a děkuju jim za to, že mi tu brigádu sehnali.

První den co jsem přišla do knihovny jsem musela roztřídit všechny knihy podle abecedy a řeknu vám, že to není tak jednoduché jak to že začátku zní. Knihovna ve které jsem mela brigádu není zrovna dvakrát malá vlastně je obrovská, má několik pater takže než jsem všechny knihy seřadila podle abecedy tak jsem nějaké ty kilometry nachodila.

Když jsem přišla z práce domů už na mě čekala otevřená náruč rodičů a taky teplá večeře, na kterou jsem se asi nejvíc z celého dne těšila.
"Jak ses dnes měla holčičko?" zeptala se mě mamka s milým úsměvem na tváři "Ale jo celkem to šlo, ale člověk by nevěřil, že se v té knihovně tak nalítá." řekla jsem unaveně "To víš zlatíčo, bez práce nejsou koláče" odvětil.