pomotaný přiběh

Katastrofa přišla nečekaně. Zprávy hlásily blížící se zánik Slunce, předpovědi o neúprosné tmě, mrazivém chladu a o tom, že přežijí jen ti, kteří se dokážou přizpůsobit. Bryan Reifová neměla na výběr. Spolu se svou rodinou byla odvezena do speciálních bunkrů, navržených k ochraně před apokalypsou. Každý den podstupovala tvrdý výcvik, protože jediná šance, jak se z těchto bunkrů dostat, byla být vybrána mezi sedm nejlepších. Jenže postupem času začíná odhalovat, že kolem ní něco nehraje. Bunkr, který měl být symbolem bezpečí, skrývá temná tajemství, a Bryan si pomalu uvědomuje, že možná není v bezpečí nikdo z nich.

Je čas sestoupit z hor... Není radno cestovat horami. Kromě loupežníků, pytláků a otrokářů se totiž v Górských lesích potuluje i tajemná postava. Čas od času se ukáže v údolí či zajde do vesnice, ale pak vždy zmizí v hlubinách lesa. Místní se ho bojí, neboť tam, kde se objeví, přijde i neštěstí a smrt. Říká se, že nejí a nespí, že vládne mocnými silami a jeho jedinými společníky je démonický kůň a zkrvavený meč. Je však strach oprávněný? Na první pohled hrubý a neotesaný muž, který bloudí horami, je vším, jen ne bubákem, kterým se straší děti. K životu přistupuje po svém a naprostá samota mu umožňuje být tím, kým být chce: neohrožený bojovník, nezávislý tulák a hlavně nenapravitelný cynik, který se čelem staví k tomu, co mu život uchystal.

Mike,Dustin,Lucas a Max jedou vlakem Kalifornie.S Mikem a Willem se stává ohýnek zatím co Max a El taky,jak to dopadne?

Existuje proroctví. Proroctví, jež je několik tisíciletí stále nevyplněné. Hovoří o silné dívce, která dokáže porazit temné zlo a udržet v sobě nejmocnější síly ve vesmíru. Zatím se nikde taková nenašla. Až dodnes! Jenže co se stane, když tato dívka nebude mít v sobě jenom předem určenou sílu, ale i něco jiného? Něco, po čem také budou její nepřátelé prahnout? A co když se jim to povede? Co když zemře? Je tu ještě možnost, aby někdo zachránil svět před aliancí zla? Síla vůle dokáže být mocná, ale bude zde stačit? Děj, jež je velmi používaný. Avšak stejně jedinečný... 9. místo - Vlkodlaci (26.3.) 3. místo - Vlkodlaci (6.4.)

Vláda chtěla stvořit geneticky dokonalou populaci, tak začala do lidí vkládat operační systémy robotů. Ten však nebyl dokonalý, takže místo napadení jen mysli, se program dostal i do těla. A jak tedy fungujeme? Ve dne pracujeme a v noci se musíme dobíjet, navíc si pamatujeme jen to, co vláda chce, abychom si pamatovali. #1 v kategorii Sci-fi #1 v kategorii Robot

Matyáš a Viktorie nikdy nebyli dokonalí žáci. Písmena se pletou, slova utíkají a emoce bývají silnější než oni sami. Pak ale do jejich školy přijde Ema. Pomůže dětem učit se bez chyb. Bez strachu. Bez zlobení. Jenže ne všechny děti jsou stejné. Matyáš čte pomalu a Viktorie se někdy zlobí tak moc, až to nejde zastavit. A právě takové děti Ema označuje jako „odchylky". Když jedna z jejich spolužaček zmizí a ostatní se mění v dokonalé, tiché žáky, sourozenci pochopí, že v téhle škole je jinakost problém, který se musí opravit. Pohádkový, jemně mrazivý příběh o jinakosti, odvaze a o tom, že někdy je právě chyba to nejlidštější, co máme. Příběh jsem začala psát pro soutěž Slovotvůrci 2026 na téma: Umělá inteligence vládne nám všem. Je to ale dobře?

„Od této chvíle až do smrti budeš součástí STRACHu, rozumíš?" *** V podzemním komplexu se deset mladých lidí pokouší o nemožné. Otevřít dveře. Aby unikly z bludiště jejich největších strachů, musí přijít na kód zámků, které je dělí od svobody. Jenže se ve skupině nachází podvodník. Monstrum, které má za úkol všechny zlikvidovat dříve, než se jim podaří dveře vedoucí na svobodu otevřít. Najdeš monstrum dřív, než ono najde tebe? cover od @Ashala20

Lucie 15 let . Byla na posledním představení na její základní škole než měla začít nový život na střední. Jenže jen toto jedno představení může za vše. Lucie po vystoupení malém znásilní a muž co ji znásilní se nezdá že by ji chtěl pomoc . Pomůže jí? A jak je do toho všeho zapletený její bratříček ? Ještě se moc omlouvám za chyby mám těžkou dyslexi ale snažila jsem se vše několikrát opravit . Kapitola by měla vyjít jednou týdně

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo žít v budoucnosti? Ve světě plném vynálezů, úžasných inovací a snad i mimozemských návštěvníků? Představte si, že se vám toto přání splnilo. Žijete v Londýně v roce 2270. Můžete žít ve futuristických částech města, nebo se usadit na jižním břehu Temže, kde život stále připomíná časy dávno minulé. Svět zažívá nebývalý pokrok. Poprvé v historii je překročena rychlost světla, lidé se poprvé setkali s mimozemskou civilizací. Život se zdá být zdánlivě bezchybným. Stačí však málo a vy zjistíte, že takový rozhodně není. Stačí zahnout z osvětleného bulváru do vedlejší uličky, kde v nočním mrazu spí na holé zemi opuštěné dítě. Pokud vykouknete z bubliny vaší pohodlné existence, zjistíte, že svět není tak krásný, jak se zdá. Anglie stále bojuje ve světě za své zájmy. Proto, abyste se vy měli líp. No není to od ní hezké? Je, že ano? A co když vám řeknu, že za Anglii a vaše pohodlí bojují a umírají muži a ženy, kteří mnohdy nejsou ani pořádně dospělí? Co by, řeknete si, bylo to jejich rozhodnutí. Jsou to přece jen vojáci. Vycvičení profesionálové zvyklí na ztráty ve svých řadách. Jistě, to si myslí všichni, nejste sami. Ale potkali jste je někdy? Vydali jste se k letišti královského letectva, které máte téměř za dveřmi a promluvili jste si s vojáky? Myslím, že ne. Jinak byste věděli, že to, co si celý život myslíte, není pravda. Nejsou to žádné vražedné stroje. Jsou to skuteční lidé, kteří mají skutečné problémy, emoce a city. A ono „svobodné" rozhodnutí, které je vehnalo do řad armády, nebylo vždy tak úplně svobodné. Tohle je příběh jednoho z nich. Řadového vojáka, který si nikdy nedokázal zvyknout na smrt. Příběh vojáka, který se rozhodl raději riskovat život v armádě, než zemřít na ulici. Pozor! Probíhá korekce.

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)