Už je to dlouho, co se tam podívala poprvé. Kdosi jí podával ruku a ona věděla, že s ním bude v bezpečí. Pak se Rose probrala z bezvědomí, nádherný svět v oblacích byl rázem pryč a všechno v jejím životě se už navždy změnilo. Dodnes ji přepadají návaly smutku a beznaděje, aniž by vlastně věděla proč. Pokaždé, když večer položí hlavu na polštář a zavře oči, je zpátky v tom klidném nebi. Stále se jí vrací jeden a ten samý sen. Rose občas napadá, zda by se tam nahoře neměla líp, vždyť i její rodiče, kteří byli jejím jediným životním vzorem, tam jsou. Drží ji na zemi něco? Nemá to vzdát a všechno si ulehčit? Jenomže jak to člověk může jen tak vzdát, probrat se nad mraky a konečně zjistit, kdo je ten tajemný zachránce, který jí podá ruku?
Tous Droits Réservés