Rezavé vlasy

Bylo ráno. Takové to ráno které vám říká abyste vstali a šli udělat něco co zachrání lidstvo. Sam ale nešla zachraňovat svět jen nachystala snídani svým dětem. Pak našla v chaosu koupelny gumičku, kterou si stáhla své rezavé vlasy. Zavázala si tkaničky u sportovních bot, do uší dala sluchátka a šla jako každý den běhat. Nechtěla zhubnout jen jí naplňovalo že dělá něco sama pro sebe i ve shonu který kolem panoval. Byla šťastná. V uších jí hrála její oblíbená písnička a ona běžela rovnoměrným tempem napříč parkem a pak kolem malé silničky která vedla zase zpátky domů. Když doběhla její miláčkové ještě spali. Šla zkontrolovat dceru Lili a malého Maxe kteří dřímali zabalení do peřin ve svých postelích. Sam udělala kakao a do ruky si vzala knihu. Ještě půl hodiny je nemusela budit a tak si dala nohy na stůl a přemýšlela o svém životě. Otec dětí s ní už nebyl a možná to bylo dobře. Zvládla všechno sama a když potřebovala pohlídat své poklady vždycky jí pomohla její nejlepší kamarádka na oplátku za to ji Sam každý pátek hostila u sebe na večeři. Hodiny tikaly a půl hodinka pomalu uběhla. Sam vstala a upravila si už rozházený culík a šla probudit svoje děti. Lili se oblékla a v rychlosti snědla svou snídani naopak Max nejdříve rozlil svůj hrníček kakaa pak snědl chleba s marmeládou a až po naplnění svého žaludku se šel obléct. Po odchodu dětí do školy Sam uklidila kuchyň a rozhodla se namalovat další umělecké dílo které jí zaručí že příští měsíc budou mít co jíst. Vzala štětec a plátno ve stole našla temperu a kreslila dokud jí nevznikla dokonalý portrét její šestnáctileté dcery Lili. Zelené oči napůl skryté pod stejnou rezavou hřívou jako měla její matky jasně vyjadřovali že ona se nepodlomí pod žádným problémem a že je všeho schopna aby byli její blízcí šťastní. Sam odsto