Smůla v Patek 13.

Ráno jsem se probudila nezvykle brzo. Nebylo se čemu divit. Strašně jsem se těšila na přípravu maturitního plesu. Vstala jsem, navlíkla si přezůvky a šla jsem dolů do kuchyně udělat si snídani. Natahuji se pro mléko a najednou se mi podlomila noha a já se válela na zemi. Všimla jsem si, že na zemi leží banánová slupka! ,,Kterej debil tu nechal tu slupku!" začala jsem křičet přes celý byt. ,,To byl určitě brácha!" řekla jsem si pro sebe. Chtěla jsem se zvednout, ale...ale nešlo to. Bolelo to. Pak jsem se na nohu podívala a nejspíš jsem si jí zlomila. Když jsme jeli do nemocnice, vřelo to ve mě. Strašně moc to ve mě vřelo.Máma byla očividně smutná a naštvaná
ale ne tak, jako já. Vzali mě rovnou na rentgen. Když jsem se podívala na rentgenový snímek, chtělo se mi zvracet. Doktor říkal, že sádru budu mít měsíc a půl. Teď to ve mě vřelo ještě víc. Za měsíc má být maturiťák a já tam půjdu se sádrou. Cestou z nemocnice mi přišla SMSka od George.
Rozešli jsme se. Je pátek 13. Mám smůlu.